Papoušci

NEMOCI

Střevní onemocnění
   Příznaky: Kromě obecných projevů nemoci dochází k průjmům, silné žízni a snížené chuti k jídlu.
   Příčiny: Napadení červy, bakteriální infekce, nachlazení, nebo alimentární otrava.
   Ošetření: K pití podávat heřmánkový čaj. K snadno stravitelné potravě a přesto velmi výživné patří ovesné vločky, vařená rýže, piškoty, palicové proso a chovné krmivo. Současně k rychlému uzdravení napomáhá teplota vysoká kolem 35°C. Nejúčiněji pomůžete infračervenou lampou. Jestliže dieta a ozařování do jednoho až dvou dní nepřinesou očekávaný úspěch, je třeba navštívit zvěrolékaře.

Onemocnění dýchacích orgánů
   Příznaky: Kýchání, výtok z nosu, často se současně vyskytuje zánět očí, těžké dýchání s otevřeným zobákem
   Příčiny: Průvan, příliš studená pitná voda, prach, bakterie, plísňová infekce, cizí tělesa, nádory, roztoči v průduškách.
   Ošetření: V lehčích případech vede k rychlému uzdravení zahřátí infračervenou lampou, často je však nutné ošetření antibiotiky. Jestliže nemocný pták velmi těžce dýchá s otevřeným zobákem, jde o zápal plic nebo průdušek a je nutno co nejrychleji zavolat zvěrolékaře.

Vnější parazité
   Parazité žijí na povrchu těla a peří napadeného ptáka.

  Červený ptačí roztoč
    Pro papoušíky je zvlášť nebezpečný. Roztoč živočicha zneklidňuje, oslabuje ho vysáváním krve a může přenášet onemocnění. Obvykle napadá jen spící jedince v noci, neboť za světla se tito roztoči stahují zpět do štěrbin a škvír. V kleci agapornisů se však brzy objeví v hnízdní budce a tam ohrožují i za dne odpočívající nebo hníznící papoušky a většinou i potomstvo.
   Jestliže se vám zdá, že se vaši papoušci častěji než jindy škrábou a provádějí očistu, může to být příznak napadení roztoči. Prozkoumejte nejprve hnízdní budku, především ta místa, kde jsou desky spojeny, potom vyndejte z klece sedací větve a důkladně je prohlédněte. Tam, kde jsou upevněná bidýlka na mřížce, bývají docela malé štěrbiny, které jsou oblíbeným stanovištěm červených ptačích roztočů. Máte-li jakékoliv pochybnosti, přehoďte večer přes klec světlou látku. V případě napadení roztoči najdete příštího rána část parazitů na spodní straně látky. Jsou tmavočervení, kulovitého tvaru a velikosti 0,2-0,5 mm. Napadené klece musíte důkladně vyčistit, všechna ohrožená místa, v první řadě štěrbiny a spáry, ošetřit prostředkem proti roztočům, který je k dostání v obchodech pro chovatele.

Zápeřníci
  Tito parazité jsou poměrně neškodní. Živí se šupinami odumřelé pokožky a částicemi peří a v případě nadměrného výskytu ptáky zneklidňují. Peří je rozježené a vypadá jako prožrané od molů. K prudšímu rozvoji zápeřníků může dojít často tehdy, když se jich ptáci pro onemocnění nebo anomálii zobáku nemohou sami zbavovat. Potřebné ošetření se musí v tomto případě provést na ptákovi. Pták se popráší Aluganem(k dostání v obchodech pro chovatele) nebo jiným prostředkem, jejž ptáci snášejí.

Vnitřní parazité
   Parazité se mohou usadit i v útrobách ptáka. Napadáni bývají především papoušíci, kteří žijí v zahradních voliérách. Ptáci se tam mohou nakazit z trusu volně žijících ptáků-především červy.

Škrkavky
   Tito červi nepotřebují žádného mezihostitele a jejich vajíčka zůstavají schopna vývoje po dlouhou dobu. Nejlépe se jim daří ve vlhkém a teplém prostředí. Vlhká půda vedle misky s vodou je v létě pro tyto parazity přímo ideální. Typické příznaky onemocnění nejsou ze začátku žádné. V pokročilém stádiu dochází k silným poruchám trávení a napadený pták je velmi oslaben. Ošetření přichází většinou pozdě.

Tenkohlavci
   Pro ně platí totéž, co pro škrkavky

Coccidia
   Jednobuněčná Coccidia patří k sporulujícím prvokům. Při silném napadení narušuje sliznici střeva, avšak u ptáků, chovaných v čistém chovu, nemá šanci rozmnožit se tak, aby byla nebezpečná.

Přerostlé drápky a zobák
   Příčiny: Sedací větvičky mají přiliš malý průměr. Tím, že mají ptáci možnost okousávat různé větvičky, se předejde přerostlému zobáku.
   Ošetření: Drápky zkrátit speciálními nůžkami. Ptáka je dobré vzít k oknu-abyste zabránili šoku, nepokládejte ho na záda!! Na denním světle se dají dobře rozeznat cévy v drápku. Pokud se drápek neodvážete zkrátit, nechto to na zvěrolékaři. Opravu příliš dlouhého zobáku může provést jen zvěrolékař!!!

Zadržené vejce
   Příznaky: Samička je velmi načepýřená a zesláblá, zadní část těla má zarudlou a napuchlou, dřepí na zemi.
   Příčiny: Nedostatečně živený pták; příliš mladá samička(může mít příliš úzkou pánev); chyba v krmení nebo v chovu; poruchy na vejcovodu; hormonální poruchy; samička začala hnízdit při príliš chladném počasí.
   Ošetření: Samice se zadrženým vejcem je nejlépe přenechat zvěrolékaři!!!

Škubání peří
   Naštěstí se tento zlozvyk vyskytuje především u papoušků šedých a papoušků ara, zatímco u papoušíků je poměrně vzácný. Mnozí rodiče škubou své potomstvo v hnízdě, rozvněž i životní partneři mohou být poškozováni tímto způsobem. Mají-li smůlu, že mají za partnera takového škubače, je každá rada drahá, neboť v obchodě nabízené prostředky sotva pomohou nastálo. Příčinou by mohly být situace jakéhokoli druhu či dlouhá chvíle. Rozhodně byste měli navštívit zvěrolékaře.

Papouščí nemoc (ornitóza)
   Tato dříve tak obávaná nemoc se dá jen nesnadno diagnostikovat, neboť se nevyznačuje jednoznačnými symptomy. Nemocní ptáci jsou apatičtí, vyhýbají se jeden druhému, jejich trus často obsahuje stopy krve, mají rýmu, trpí záduchou nebo mají zánět spojivek s vylučováním hlenu patrném na spodním víčku. Všechny tyto symptomy se mohou vyskytovat jednotlivě, nebo současně. Papouščí nemoc je přenosná i na člověka. Vyskytuje se v současnosti sice méně, avšak pro starší, nebo s poruchami krevního oběhu trpící lidi může být nebezpečná. Existuje možnost dát vyšetřit zdravé ptáky na přítomnost původce nemoci. Papoušíci mohou být nositeli této nemoci, aniž se na nich projevují viditelné příznaky a aniž sami onemocní. V akutním případě je možno lidi i ptáky při včasném ošetření vyléčit. Onemocnění ornitózou je nutno hlásit. Zvěrolékař vám případně řekne, co je třeba dělat.

Přepeřování
   Normální výměna peří, kterou přepeřování je, je zcela přirozený proces a nemá nic společného s nemocemi. Jelikož však tvorba nového peří každého ptáka zatěžuje, přestává být aktivní-dokonce se mu mírně zvýší teplota- a tak mnozí chovatelé soudí na nemoc. Když mladí papoušci dosáhnou věku 3-4 měsíce, nastává první výměna peří. Po tomto úplném mladickém vypelichání se změní barva z bledých tónů mladického peří na intenzivnější barvy dospělých ptáků. Od této chvíle se přepeřování opakuje každoročně, neboť neustálé opotřebovávání peří vyžaduje pravidelnou obnovu. Ptáci v té době potřebují hodnotné bílkoviny, dodatečné dávky vitamínů a kvalitní směs minerálních látek. Prostředky pro správné přepeřování, které jsou k dostání v obchodech pro chovatele, vždy dobře poslouží. Často přepeřování trvá podstatně déle, než jsou obvyklé dva měsíce.