Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejvzácnější papoušci

 Ara škraboškový (Cyanopsitta spixii)

Bezesporu nejvzácnější papoušek na světě, který je od roku 2000 ve volné přírodě považován za vyhynulého. V zajetí přežívá asi 200 ptáků v několika chovných stanicích a u soukromých chovatelů. Nejvíc jich má katarská chovná stanice Al Wabra (téměř 60), pravidelně jej odchovává i Loro Parque Tenerife na Kanárských ostrovech a berlínská stanice ACTP. Počet odchovaných ptáků za poslední léta viditelně stoupá, v Brazílii se už připravuje projekt na jeho opětovné vysazení do přírody. Začít by měl v příštím roce.

Poslední volně žijící ara škraboškový byl spatřen v lednu 2000 v regionu Bahia na severu Brazílie. Šlo o samce, který vytvořil pár se samicí ary marakány a dokonce spolu zahnízdili. Reintrodukční program brazilské vlády počítá s postupným vypouštěním v zajetí odchovaných ptáků právě v regionu Bahia, kde už různé instituce vykoupily pozemky pro zřízení přísné rezervace. Obdobný program byl připraven už koncem devadesátých let minulého století, ale vzhledem k rapidnímu poklesu divoce žijících arů škraboškových se od něj upustilo.

 

 

Neoféma oranžovobřichá (Neophema chrysogaster)

Asi nejvzácnější druh papouška, který dosud přežívá ve volné přírodě. Podle průběžných sčítání tvoří divokou populaci už jen 36 jedinců, kteří hnízdí na jediném místě v národním parku Melaleuca na jihoaustralském ostrovu Tasmánie. Odtud každou zimu přelétávají na jihovýchodní pobřeží Austrálie. V zajetí žije asi 200 dalších neofém, drtivá většina v chovných zařízeních v Austrálii a Tasmánii, kde je vědci chtějí postupně rozmnožit a vypouštět zpět do volné přírody.

Záchranný program ale komplikuje velká příbuznost chovaných ptáků, proto biologové počítají i s krajním řešením: odchytem všech dosud volně žijících neofém tohoto druhu a křížením divokých ptáků s těmi z umělých chovů. Obezřetnost je na místě, za poslední dva roky totiž ve volné přírodě vymizely dvě třetiny neofém oranžovobřichých. Vědci spočítali, že pokud by tito papoušci ubývali stejným tempem i nadále, druh by v přírodě zcela vyhynul už v roce 2016. V soukromých chovech se neoféma oranžovobřichá téměř nevyskytuje, ale existují výjimky: vlastní ji chovatelé v Jihoafrické republice, Nizozemí a Švýcarsku.

 

 

Amazoňan portorický (Amazona vittata)

Začátkem 70. let minulého století šlo o nejvzácnější papouščí druh na světě. V té době klesl počet divoce žijících ptáků na pouhých 13 (v roce 1975). Osudným se mu stalo intenzivní odlesňování hnízdních lokalit na Portoriku a série ničivých hurikánů v 60. letech. Záchranný program, který probíhá od roku 1972, však poslední léta nese ovoce a tak ve dvou chovných stanicích přímo na Portoriku žije už přes 300 těchto papoušků. Volně žijící populace ale stále čítá jen 40 až 70 ptáků, z toho 33 až 47 je pohlavně dospělých jedinců schopných rozmnožování.

Celkově tedy na Portoriku žijí už asi čtyři stovky těchto papoušků, takže se zdá, že amazoňan byl zachráněn a jeho počty budou už jen stoupat. Jediným problémem je nedostatek vhodných hnízdišť. Původní divoká populace se udržela na jediném místě na Portoroku, v El Yunque, kde sídlí také jedna ze svou záchranných stanic tohoto druhu. Uměle byl vysazen i v okolí druhé takové stanice v Rio Abajo na západní straně ostrova. Mimo Portoriko se v umělých chovech tento papoušek téměř nevyskytuje, je přísný zákaz s těmito ptáky obchodovat, vyvážet je a dovážet.

 

 

Ara kaninda (Ara glaucogularis)

Pro mnohé chovatele to bude jistě překvapivé, ale ara kaninda je v současné době nejvzácnějším druhem ary žijícím ve volné přírodě. Tento endemický druh obývá jen malé území v Bolívii a podle organizace BirdLife International jeho divoká populace čítá jen 130 ptáků, z toho 73 až 87 pohlavně dospělých. To je mnohonásobně méně než u ary kobaltového, který je považován za mnohem vzácnějšího, protože je pro chovatele prakticky nedostupný. Naopak ara kaninda je mezi chovateli poměrně dost rozšířený, jen v České republice jich bylo od roku 2004 registrováno na 80 (podléhá povinné registraci podle úmluvy CITES).

Jinými slovy, počet arů kanind chovaných v České republice takřka odpovídá zbytkové populaci tohoto druhu ve volné přírodě. Ara kaninda ale zřejmě nikdy nebyl příliš četný, navíc oficiálně byl tento druh popsán teprve v roce 1992. Do té doby byl považován za poddruh mnohem častějšího ary ararauny. Odhaduje se, že v 80. letech minulého století bylo z Bolívie vyvezeno na 1 200 odchycených arů kanind. Divoká populace tohoto druhu zřejmě nikdy nepřesahovala dva tisíce jedinců a za posledních 20 let od jeho oficiálního uznání čítala méně než tisíc exemplářů.

 

 

Kakapo soví (Strigops habroptilus)

Nejtěžší papoušek světa, nelétavý noční pták kakapo soví, byl na pokraji vyhynutí v roce 1990, kdy v jeho domovině, na Novém Zélandu a přilehlých ostrovech, přežívalo posledních 49 jedinců (od 20. let do roku 1974 byl dokonce považován za vyhynulého, dokud nebyl znovu objeven). Záchranný program novozélandské vlády od té doby dokázal divokou populaci zvýšit na aktuálních 125 exemplářů. Většina z nich je monitorovaná díky mikrovysílačkám umístěným přímo na těle. Kakapové žijí v přísně chráněných rezervacích, kde je eliminován pohyb dravců a zdivočelých koček.

Bez neustálé lidské pomoci by tento papoušek patrně již vyhynul, protože je příliš důvěřivý a protože nelétá, je díky své zavalité postavě poměrně snadnou kořistí predátorů. Ze zmíněných 125 kakapů ve volné přírodě je podle organizace BirdLife International pohlavně dospělých jen 78 ptáků. Část populace stárne a přirozeně hyne – za poslední rok tak celosvětová populace kakapů klesla o šest jedinců. V zajetí se tento papoušek prakticky nevyskytuje, novozélandská vláda vyhlásila přísný zákaz vývozu těchto ptáků ze země. Kromě záchranných stanic jej chová jedině novozélandská Zoo Auckland.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 44903
Měsíc: 963
Den: 30